Stejně jako má Praha své Pražské jaro, má Trutnov svůj Trutnovský podzim. Samozřejmě - Praha je mnohem větší a významnější než Trutnov, a proto i Pražské jaro předčí svým rozsahem a významem Trutnovský podzim. Přesto však mají oba festivaly mnoho společného - jsou svátkem hudby, přinášejí svým návštěvníkům nádherné hudební zážitky, skvělé interpretační výkony, mají mnohaletou tradici.
A jak vlastně vše začalo?
Roku 1980 vrcholila v Trutnově rekonstrukce evangelického kostela na koncertní síň - nádherný komorní prostor
s výbornou akustikou. Vznikl tak nápad nerealizovat zde pouze jednou měsíčně koncerty Kruhu přátel hudby a
případně další jednotlivé programy, ale realizovat zde také hudební festival. Byl to nejistý krok: Je Trutnov na
festival připraven, dokáže jej přijmout?
Poprvé se Trutnovský podzim uskutečnil roku 1981, v říjnu 2005 se uskutečnil již 25. ročník těchto slavností komorní
hudby Trutnovský podzim a festival i nadále pokračuje.
Od roku 2003 je Trutnovský podzim také součástí Českých kulturních slavností - cyklu festivalů pořádaného Českou
kulturou s. o. a konaného pod záštitou Ministerstva kultury ČR.
Více než čtvrtstoletí existence hudebního festivalu představuje významnou epochu kulturního a společenského života města i regionu. Vždyť jen například v číslech to znamená přes 200 koncertů a přibližně 46.000 návštěvníků.
Připomeneme-li alespoň některá jména interpretů, pak zjistíme, že se v Trutnově představily takové osobnosti, jako např. houslisté - Václav Hudeček, Josef Suk, Václav Snítil, Pavel Šporcl, Ivan Ženatý, klavíristé - Igor Ardašev, Ivan Klánský, Boris Krajný, Josef Páleníček, Lukáš Vondráček, violoncellisté - Jiří Bárta, Václav Jírovec, Jan Páleníček, Miloš Sádlo, Saša Večtomov, cembalisté - Zuzana Růžičková, Jaroslav Tůma, flétnisté - Jiří Stivín , Václav Žilka, pěvci - Karel Berman, Eva Dřízgová-Jirušová, Rennée Nachtigallová, Eva Pecková, Václav Zítek, dirigenti - Libor Hlaváček, Štěpán Koníček, Miroslav Košler, Libor Pešek, Josef Vlach a řada dalších.
Na koncertním podiu Trutnovského podzimu vystoupilo téměř 70 komorních souborů (tria či kvarteta smyčcová a klavírní, smíšené, žesťové a dechové soubory), pěvecké sbory - např. Bambini di Praga, Kühnův sbor, na 20 orchestrů - např. Filharmonie Hradec Králové, Filmový symfonický orchestr, Jihočeská komorní filharmonie České Budějovice, Komorní filharmonie Pardubice, Slovenský komorní orchestr, Talichův komorní orchestr. Na festivalu hostovala i řada zahraničních interpretů a těles - např. Akademie-Quartett Norimberk (SRN), Slezské kvarteto (Polsko), dirigenti Gürer Aykal (Turecko), Silvano Frontalini (Itálie), Jacques-Francis Manzone (Francie), Hideaki Mutó (Japonsko), houslista Gernot Winnischhofer (Rakousko), klavíristé Silvia Cappelini (Itálie), Jean-Bernard Marie (Velká Británie), Arbo Valdma (Jugoslávie), violoncellista Mikael Ericsson (Švédsko) a další.
Nelze opominout ani výstavy, které Trutnovský podzim každoročně provázejí. Uskutečnilo se jich 27 a svou tvorbu jejich prostřednictvím představili např. akademičtí malíři Jan Kristofori, Karel Demel, Dana Holá, Milča Eremiášová a řada dalších významných výtvarníků a fotografů.
Dramaturgií festivalu se jako zlatá nitka prolíná tvorba Bohuslava Martinů - jednoho z nejvýznamnějších českých skladatelů 20. století. Program koncertů však samozřejmě nabízí tvorbu dalších předních českých i zahraničních autorů minulosti i současnosti. Dramaturgie festivalu dala prostor nejen klasickým koncertům, ale i baletním vystoupením a pořadům, které kombinují hudbu s mluveným uměleckým slovem. Pravidelně se v rámci Trutnovského podzimu konají také koncerty pro studenty středních škol. V posledních letech je festivalový program obohacen i o další žánry, např. hudební divadlo či jazzové koncerty.
Trutnovský podzim představuje umělce reprezentující to nejlepší, co česká interpretační scéna nabízí. Festival si po celou dobu své existence dokázal udržet vysokou dramaturgickou a uměleckou úroveň a z malých místních hudebních slavností se tak stal festival nadregionálního významu, který se zapsal do povědomí široké hudbymilovné odborné i laické veřejnosti. Svědčí o tom i ten fakt, že zájem o festivalové koncerty neklesá, naopak se v posledních letech stále zvyšuje. Lze si tedy jen přát, aby tento trend pokračoval i nadále. Trutnovský podzim má i v budoucnu stále co nabízet.
